Jedna z nejzajímavějších otázek v antropologii, na níž je ale vůbec nejtěžší odpovědět, zní: Na co dotyčný zkoumaný jedinec zemřel? Nejčastější příčinou úmrtí našich předků totiž byly takové choroby, které na skeletu nezanechávají žádnou stopu, tedy rychlé infekce. Trvají-li však infekční choroby dostatečně dlouho, přejdou do tzv. chronického stadia a mohou na kostře zanechat svůj otisk. Mezi takové nemoci patří například syfilis, tuberkulóza, zánět mozkových blan nebo lepra.
Co ovšem z lidské kostry poznáme velmi dobře a téměř na první pohled, jsou doklady válečných střetů. Podle specifických otisků, prasklin, vylomených a roztříštěných kostí můžeme poměrně přesně rozlišit mezi tupým poraněním a tím, které způsobila střela nebo ostrý předmět jako sekera, meč nebo šavle. V této oblasti přináší antropologie v úzké spolupráci s dynamicky se rozvíjející subdisciplínou nazývanou archeologie vojenských konfliktů v posledních letech řadu nových a zajímavých poznatků. Prostor východních Čech je v tomto ohledu obzvláště zajímavým, neboť představuje bojiště prusko-rakouské války z roku 1866, jímž je v současné době vedena stavba dálniční komunikace, které předchází rozsáhlé výzkumy.
Březnovým hostem spolku Zefyrin bude antropoložka a vědecká pracovnice environmentálního oddělení Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové Mgr. Marcela Horáková, s níž se společně zaměříme na to, jakým způsobem trpěli vojáci v bitvách války roku 1866 a to nejen u Jičína. Přiblížíme si, jak byli léčeni, jak probíhaly amputace, trepanace a jiné operační zásahy. Doklady o všech těchto zákrocích nám poskytnou jednak skelety vojáků, kteří svá zranění přežili, a na kterých tak můžeme pozorovat vyhojená zranění, a potom skelety vojáků z hromadných hrobů, kde lze sledovat zranění bez známek hojení, tedy v podobě, jak tato zranění vypadala v době úmrtí. Dalším cenným pramenem poznání nám budou mnohaset stránkové vojensko-lékařské zápisky, které s neuvěřitelnou pečlivostí zaznamenávají jednotlivé operace vykonané ve vojenských lazaretech.
Že se s těmito muži ve zbrani neslo mnoho dalších zdravotních neduhů a nemocí, je samozřejmé, a i na ně se společně podíváme již za týden, v pátek 22. března 2024 v rámci přednášky nazvané „Jak a čím trpěli naši předci aneb nejen o válečných zraněních roku 1866“, která začne v tradičních 18:00 hod. v aule Lepařova gymnázia.