Možná jste už někdy narazili na články o podivných a nadmíru záhadných symbolech na zdech středověkých katedrál, do nichž měli dávní stavitelé ukrýt tajemství alchymické proměny a esoterní zasvěcení do vztahů mezi kosmem, člověkem a tajemstvím života. Někteří z vás možná znají i světově proslulé dílo „Tajemství katedrál“ francouzského adepta známého pod pseudonymem Fulcanelli, který své čtenáře zasvěcuje do hermetického významu symbolických emblémů ztvárněných na zdech francouzských katedrálách Notre-Dame v Paříži a v Amiens. Tajemné emblémy, vzdáleně připomínající symboliku svobodných zednářů, rosekruciánů nebo alchymistických procesů, pokrývají i vnější stěny málo známé leč velmi cenné sakrální stavby, kterou překvapivě nenaleznete ani ve Francii, ani v Anglii, nýbrž na Jičínsku.
Onou architektonicky a výtvarně zcela ojedinělou sakrální stavbou, jež nese na vnějších stěnách tajemné a dosud ne zcela uspokojivě vysvětlené symboly, je kaple Božího hrobu v Drahorazi. Vzácné památce ležící na opomíjeném jihozápadním okraji Jičínska a stranou jakéhokoliv turistického zájmu nebyla až donedávna věnována prakticky žádná výraznější pozornost. Přitom se jedná o mimořádný objekt ověnčený hned několika superlativy.
Kaple Božího hrobu je příkladem barokní architektury, která napodobuje tvar kaple nad skalním Kristovým hrobem v Jeruzalémě. Tyto charakteristické stavby se objevují v Českých zemích již na konci dvacátých let 17. století a v prostředí šlechty se obliba této svébytné architektury udržela až do poloviny 18. století. Nejen donátoři z řad vysoké šlechty, ale i zástupci církevních řádů nechávali stavět kaple podle „přesné“ jeruzalémské předlohy.
Mezi takové šlechtice patřil i František Josef hrabě Šlik (1656–1740), který koncem 17. století na právě dokončené stavební práce na kapli Panny Marie Loretánské na Velišském hřbetu nad Hlásnou Lhotou bezprostředně navázal stavbou kaple Božího hrobu v Drahorazi. Stavbou pověřil Giuseppe Gilmettiho, italského stavitele usazeného v Jičíně, a kameníka Matyáše Vocáska.
Kaple Božího hrobu podobně jako i jiné sakrální stavby sloužily v Českých zemích zvláště v období po třicetileté válce jako nástroj posilování katolické víry v zemi. Věřící stavbu nevnímali jako kopii, která má nahrazovat pravý hrob, ale jako plnohodnotnou svatyni, jež jim zprostředkovávala kult Kristova utrpení a v neposlední řadě nahrazovala náročnou pouť do Palestiny. I proto bývaly poutě k Božímu hrobu v Drahorazi nesmírně oblíbené, dobové prameny uvádějí, že zástupy poutníků bývaly tak mohutné, že ani dvacet kněží nestačilo na poskytnutí svaté zpovědi.
Drahorazská kaple z roku 1698 se řadí mezi nejpřesnější kopie Božího hrobu jeruzalémského nejen v Českých zemích, ale i v zemích střední Evropy, a její hrobová komora patří svým kompletním inventářem i snahou o maximální potlačení průniku denního světla do interiéru mezi nejautentičtější prostory kaple Božího hrobu vůbec. Socha ležícího Krista v hrobové komoře je jednou z mála v Čechách, která se dochovala na původním místě. Do baldachýnové edikuly kaple zde byla poprvé v Čechách vkomponována socha Panny Marie. A Drahoraz je také jediným místem, kde jsou na vnějších stěnách kaple kompletně dochovány ony tajemné symboly.
O tom všem, a nejen o tom nám bude již tento pátek 12. dubna 2024 od 18:00 hod. v aule Lepařova gymnázia poutavě a zasvěceně vyprávět historik umění a přední český odborník na problematiku kaplí Božího hrobu Mg. Tomáš Řepa, Ph.D. Nenechte si tuto jedinečnou a dlouho připravovanou přednášku ujít!