Na konci dubna se po celé jičínské krajině opět rozhoří desítky filipojakubských ohňů. Je velmi pravděpodobné, že jste v souvislosti s dubnovým pálením Čarodějnic někdy slyšeli o keltském svátku beltainu. Možná jste už kdesi četli o starém keltském svátku samainu, jenž se termínově překrývá se stále populárnějším Halloweenem a našimi českými Dušičkami a během něhož se údajně stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, duše zemřelých se nakrátko vrací na zem, živí mohou naopak navštívit podsvětí, a také začíná keltský nový rok. Nebo jste alespoň viděli fotografie bíle oděných novodobých druidů, kteří se za letního slunovratu shromažďují u slavné megalitické památky Stonehenge ve Velké Británii.
Oslavy těchto svátků s předkřesťanskými kořeny představují nedílnou součást autentického duchovního života stále většího počtu lidí, kteří se při hledání a uchopení spirituálního rozměru života obracejí k pohanství, resp. novopohanství. Moderní pohanství představuje pestrou rodinu nových náboženských směrů, které se v posledních desetiletích šíří napříč Evropou i Severní Amerikou. Jejich stoupenci usilují o návrat k předkřesťanským duchovním tradicím, zejména keltským, slovanským či germánským, a o život v souladu s přírodními rytmy. Jedním z hlavních rysů novopohanského hnutí je uctívání přírodních cyklů. Mnoho skupin staví svou duchovní praxi na sledování proměn ročních období, přičemž centrálním bodem jejich kalendáře je tzv. Kolo roku. To tvoří osm svátků – slunovraty, rovnodennosti a čtyři mezilehlé dny (samain, imbolc, beltain, lughnasad) – které bývají nejčastěji interpretovány jako keltského a germánského původu.
Do jaké míry však dnešní praxe skutečně navazuje na dávné obřady a představy? Nakolik jde o novodobou rekonstrukci ovlivněnou romantickými představami či esoterickými proudy? Kde mají moderní pohanské rituály svůj původ – a jakou roli sehrál dlouhodobý vliv křesťanství při formování těchto představ o „původním“ pohanství? Na tyto otázky nám v pátek 11. dubna 2025 odpoví religionista, odborný pracovník Etnologického ústavu AV ČR v Praze a katedry religionistiky Vídeňské univerzity, a autor úspěšné monografie „Návrat starých Bohů“ Mgr. Pavel Horák, Ph.D. Jeho přednáška nazvaná „Volání starých bohů: O čem je pohanství dnes?“ se zaměří na podobnosti a rozdíly mezi moderním pohanstvím a představami o duchovní praxi pravěku a starověku. A právě na příkladu svátků Kola roku ukáže, jak se mění představy o minulosti a jak se příroda stává objektem novodobé spirituality.
Přednáška „Volání starých bohů: O čem je pohanství dnes?“ z tematického cyklu „Pod hvězdami“ odezní v pátek 11. dubna 2025 od 18:00 hod. v aule Lepařova gymnázia a bude první ze dvou dubnových akcí, které postihnou populární keltskou tématiku. Nenechte si tuto výjimečnou přednášku ujít!