Snad mi odpustíte, když začnu příběhem, s nímž jsem jako chlapec vyrůstal. Píše se rok 1942, po atentátu na Heydricha se v českých zemích rozpoutala neuvěřitelná vlna persekucí a masakrů. U okna své farní kanceláře v Ledči nad Sázavou stojí mladý, 28-letý kněz církve československé. Chvějí se mu ruce, srdce mu bije o překot a mozek horečně pracuje. Město je obklíčeno německou armádou, která prohledává dům od domu. Na ulicích pobíhají vojáci, všude se ozývá křik a on ví, že za malou chvíli budou i u něj. S odbojem spolupracuje už rok a právě nyní, jen o pár metrů vedle, ve svém služebním bytě propojeném s farní kanceláří ukrývá bývalého důstojníka čsl. armády Emanuela Peteru z odbojové organizace Obrana národa.
Náhle dostává nápad. Obleče se, vezme do ruky klíče, postaví se na chodbu před dveře kanceláře (a současně dveře bytu) a čeká. Po krátké chvíli se již ozývá dupání a po schodech nahoru vybíhá ozbrojený německý voják. Přesně v této chvíli začne mladý kněz zamykat dveře. Vojákovi sdělí, že zde se nachází pouze kancelář, jak může vidět napsáno německy na dveřích, on že je svobodný, jak se může přesvědčit z jeho občanské legitimace, a právě teď odchází na oběd, neboť je krátce po poledni. Voják však trvá na tom, aby mu kancelář okamžitě otevřel. Zachová klid. Otevře mu dveře, ale pouze napůl, aby voják mohl nahlédnout a vidět zařízení kanceláře, nikoliv však boční vchod do jeho služebního bytu. Vojákovi to stačí, poděkuje, dokonce mladému knězi zasalutuje a odbíhá pryč.
ThB. Josef Kracík bude v odbojové činnosti pokračovat i nadále, skupina však začne být časem sledována gestapem. Jeden z jeho druhů nakonec v únoru 1945 podlehne tvrdému fyzickému týrání a vyzradí gestapu své spolupracovníky. Dne 20. února 1945 kolem v 9:30 hod. je proto mladý kněz v Ledči nad Sázavou zatčen gestapem. Gestapo ještě vyhoví jeho žádosti, aby mohl předat farní úřad a služební byt narychlo přivolanému ledečskému učiteli Doubkovi, který také zařídí odeslání Kracíkovy poslední vůle jeho rodičům do Jičína. To už se před farním úřadem na náměstí srocují zástupy lidí a z oken protilehlé školy ustrašeně vyhlížejí děti. Někteří budou na tento moment ještě dlouhá léta po skončení války emotivně vzpomínat. Po několikadenním vyšetřování je Josef Kracík počátkem března 1945 transportován do Malé pevnosti Terezín. Po skončení války se s citelně podlomeným zdravím vrátí domů do Jičína, kde bude také od roku 1950 působit jako farář ve zdejším Husově sboru, a to až do své smrti r. 1984. V Jičíně se stane známým a oblíbeným knězem a vyhledávaným řečníkem, jeho válečný příběh však nebude téměř nikdo z místních lidí znát. Stejně jako mnoho jiných dramatických osudů dalších kněží a věřících církve československé, kteří se za druhé světové války statečně zapojili do domácího odboje a někteří z nich za to zaplatili cenu nejvyšší.
A právě tyto osudy se již řadu let snaží dokumentovat a publikovat historik, spisovatel a odborný pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů PhDr. Martin Jindra, který v pátek 8. 11. 2024 v 18:00 hod. vystoupí v aule Lepařova gymnázia s přednáškou nazvanou „Význam a role věřících Církve československé (husitské) v protinacistickém odboji: Odbojová činnost jičínského faráře Josefa Kracíka a další dramatické osudy vězněných a popravených duchovních CČS(H) za 2. světové války.“
Věřící a duchovní Církve československé (husitské) – CČS(H) v letech 1939–1945 vesměs obstáli, církev co do počtu perzekvovaných a vězněných dokonce patřila k nejpostiženějším církevním společenstvím národa. Statečnými postoji značného počtu duchovních a laiků v době nacistické okupace získala CČS(H) v osvobozené vlasti nezanedbatelný kredit, konečně právě v poválečných letech dosáhla svého početního vrcholu, když se k ní hlásilo téměř 950 000 členů. Návštěvníci přednášky historika Martina Jindry se budou moci blíže seznámit například s pohnutými osudy vězněných a umučených duchovních, s otevřeným demonstrováním protiněmeckých postojů při oslavách tradičního svátku Jana Husa, s pomocí věřících CČS(H) při realizaci operace Anthropoid nebo třeba se vztahem CČS(H) k pronásledovaným Židům. Dobovými fotografiemi bohatě doprovázená přednáška se částečně zaměří také na situaci CČS(H) v regionu Jičínska a na odbojovou činnost dlouholetého jičínského faráře Josefa Kracíka, kterého mají ještě někteří dříve narození v čerstvé paměti a od jehož úmrtí letos uplynulo 40 let. Součástí přednášky bude též drobná výstava dobových archiválií spojených s jeho válečným a poválečným působením.
Bude mi velkou ctí, když přijmete pozvání k tomuto večeru!
Pavel Kracík